Reklamu a připomínky k blogu můžeš psát SEM

Březen 2012

Domácí focení

18. března 2012 v 10:10 | Lucka
Nic horšího neznám než když si musím ořezávat pastelky!


Ale pak se mi to začalo líbit...


Prstýnek vytvořil s trochou světla srdce


Po přípravě do školy byl čas na něco dobrého


Kdo by řekl, že jídlo může být tak fotogenické


A zase jedno srdíčko ...


Krutá realita-pravda

16. března 2012 v 11:44 | Lucka
Další téma týdne... Co je vlastně pravda a co lež? A co je to pravdivá lež? Hodně lidí mluví pravdu, ale ve skutečnosti pravda bolí. Vždy ne, ale většinou ano! Nejlepší je pravdu si nechat pro sebe. Neříkám, že mluvit pravdu je špatné, ale někdy je lepší lhát. Někdy je pravda krutější než-li lež. Bohužel spousta lidí mluví narovinu a většinou si ani neuvědomují, že pravdou mohou silně ublížit, mám tím na mysli to, že bezmyšlenkovitě řeknou pravdu, kterou ve valné většině nelze vzít zpět a někdy pravda zasáhne opravdu velmi hluboho a končí třeba i smrtí.Ten dotyčný si to začne uvědomovat až po té kdy se stane nehoda. No je to můj názor. Nikomu nechci nic vymlouvat, ale je to realita! Napište mi váš názor na pravdu a tento článek to komentářů nebo na e-mail.

MHD

5. března 2012 v 19:06 | Lucka
Asi každý v dnešní době jel autobusem, metrem nebo tramvají. Urychlí to cestu, ale znečištuje to životní prostředí!!! A hodně. Dnes je to neodmyslitelná součást přepravy. Bohužel i já jezdím často MHD snažím se to co nejvíce omezit, ale někdy to prostě nejde... Metro, metro je vlak v podzemí o kterém, když se postavily podzemní tunely říkalo, že když bude válka, bude sloužit jako bezpečnostní, nedobitný kryt pro obyvatele prahy. Všichni si to myslely až do roku 2002 kdy byla povodeň a 100letá voda zatopila tunely metra. Metro je neuvěřitelný labyrint stejně jako pyramidy v Gíze. Nkolikrát se mi už stalo, že se metro uprostřed trasy zastavilo a zhasly všecny světla. Tma, ticho-křik, panika. zachovat klidnou hlavu? Něšlo to myslela jsem na jediné. Jak se odtamtud dostat. Po zhruba hodině uvězněné v metru se rozsvítilo a vlak se rozjel. Spadl mi kámen ze srdce. Když jsem konečně dostala k signálu zavolala mámě, která brečela do telefonu a pořád dokola se mě ptala kde sem a jestli se mi nic nestalo. Domu jsem přijela v pořádku a nikdy nechci zažít to co tenkrát.